V Kyjově jsem se nenarodila, ale mám pocit, že jsem tu časem opravdu zakořenila. Město mi přirostlo k srdci svými lidmi, atmosférou i obyčejnými každodenními setkáními. Právě tady se odehrávala velká a důležitá část mého pracovního života. Učila jsem tu a díky tomu poznala mnoho dětí, rodičů i kolegů, kteří mi Kyjov ukázali zblízka a z různých stran.

Dnes vedu městskou knihovnu a záleží mi na tom, aby nebyla jen místem, kde se půjčují knihy. Chci, aby byla otevřeným prostorem, kam lidé rádi přicházejí – potkat se, něco zažít, dozvědět se něco nového nebo si jen na chvíli odpočinout. Největší radost mám, když se u jednoho stolu potkají děti, senioři, studenti, rodiny i lidé s různými zkušenostmi a názory.

Věřím, že právě v takových chvílích vzniká důvěra, porozumění a chuť dělat věci společně. Baví mě naslouchat, propojovat generace a hledat společnou řeč i tam, kde to na první pohled nemusí být snadné. Do veřejného života bych ráda přinesla lidskost, otevřenost, zkušenost z práce s lidmi a chuť tvořit s ostatními pro město.

„Věřím, že poctivá práce, slušnost a odpovědnost mají v komunální politice své pevné místo.“

V Kyjově žiji a již 35 let působím jako učitelka na Klvaňově gymnáziu. Práce s mladými lidmi mě stále baví a naplňuje. Naučila mě trpělivosti, naslouchání i odpovědnosti – hodnotám, které považuji za důležité také ve veřejném životě.

Nejvíce si vážím své rodiny a lidí, kteří jsou mi blízcí. Ve volném čase ráda cestuji, navštěvuji koncerty, divadla, kina i výstavy a zajímám se o kulturní a společenské dění v našem městě i regionu.

Komunální politiku vnímám především jako službu občanům. Chci naslouchat, jednat otevřeně a hledat rozumná řešení. Mým cílem je přispět k tomu, aby Kyjov byl městem, kde se dobře žije dětem, rodinám, seniorům i všem, kterým na našem městě záleží.

„Kyjov – město pro všechny generace.“

V Kyjově jsem prožila celý svůj život, a proto dobře znám radosti i starosti jeho obyvatel.

Profesně se věnuji účetnímu poradenství, vedení účetnictví, daňové evidence a zpracování mezd. Mé povolání mě naučilo hledat řešení i ve zdánlivě složitých situacích a nebát se odpovědnosti. Při rozhodování kladu důraz na hospodárnost, pečlivost, korektnost, férové jednání a zdravý selský rozum. Jako členku finančního výboru a sociální komise mě těší, že mé celoživotní zkušenosti mohou sloužit i veřejnosti.

Podporuji spolupráci mladší generace, plné energie a nových nápadů, se starší generací, která přináší zkušenosti, nadhled a pokoru.

Volný čas nejraději trávím s rodinou, vnučkami a přáteli. Jsem optimistka, nehledám problémy tam, kde nejsou. Vše se snažím řešit s nadhledem a vždy ráda pomohu, pokud je to v mých silách.

Jak řekl Jan Werich: „Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“

Proč do toho jdu, když v době konání voleb už budu v důchodu?

Právě proto. Budu mít víc času věnovat se věcem, které jsem iniciovala a ještě se je nepodařilo zrealizovat.

Před 12 lety jsem na svém prvním zasedání přesvědčila zastupitelstvo, aby Kyjov začal připravovat komplexní pozemkové úpravy, aby bylo možné pracovat s krajinou. Bojovat s větrnou i vodní erozí, vrátit do krajiny cesty, aleje a remízky. Vytvořit kolem Kyjova zelený pruh, který bude snižovat teplotu a prašnost v intravilánu a lákat k vycházkám. Získat pozemky kolem Kyjovky, aby byla možná její revitalizace, a zapracovat do úprav poznatky z terénu získané při procházení 11 km toku Kyjovky s pracovní skupinou.

10 let trvalo, než se od mého prvního nápadu podařilo prosadit a zrealizovat coworkingové centrum SPOJKA a laboratoř inovativních technologií FABLAB v prostoru školy na Nádražní. Investice nakonec stála přes čtvrt miliardy a zrekonstruovaly se i dílny pro automobilní obory. Teď už můžeme začít realizovat aktivity, které jsme spolu se školou, Kyjovským Slováckem v pohybu, Okresní hospodářskou komorou, Klubem podnikavců a DDM Kyjov připravili, aby prostor sloužil všem podnikavým lidem i firmám z regionu.

I nadále se chci věnovat komunikaci s pejskaři, prosazovat příspěvek města na kastrační program koček a postavit první náhradní hnízdiště pro jiřičky.

A samozřejmě se těším na to, jak spolu s Jazzklubem Kyjov otevřeme zrekonstruovaný Klub Nětčice, kterému všichni ze setrvačnosti říkáme Jančovka.

V Kyjově žiji a pracuji mnoho let, z toho 20 let řídím zdejší gymnázium a v poslední době i zdravotnickou školu. Stála jsem také u zrodu kyjovské vyšší odborné školy zdravotnické. Věřím, že kvalitním vzděláváním mladých lidí máme šanci udržet naše město na cestě rozvoje a prosperity.

Pohyb a zdravý životní styl patří k mé životní filozofii. S mnoha z vás se denně potkávám při svých pěších cestách městem a naslouchám vašim podnětům.

Vnímat potřeby ostatních a snažit se je naplňovat patří dle mého názoru mezi základní poslání městského zastupitele.

Jsem učitel a ředitel školy, která se v posledních letech výrazně rozvíjí, a práce s lidmi mě opravdu naplňuje. Vystudoval jsem matematiku a fyziku, ale stejně důležité jako čísla jsou pro mě vztahy a zdravý rozum. Ve volném čase rád sednu na kolo, zajdu si k vodě – ať už s prutem, nebo pod hladinu jako potápěč. Především jsem ale manžel, otec, syn a člověk, který je s Kyjovem pevně spojený.

Kyjov je pro mě místem, kde jsem vyrůstal, kde žiji a pracuji a kde má své zázemí i moje rodina. Vážím si přátelského přístupu místních lidí i bohatých folklorních tradic, které k našemu městu neodmyslitelně patří. Oceňuji také jedinečnou polohu Kyjova, obklopeného lesy na severu a vinicemi na jihu.

Do komunální politiky mě přivedl Petr Hudeček, který znal mé názory a viděl v nich potenciál pro rozvoj města. Jednou z mých hlavních vizí byl vznik aquaparku v Kyjově. Dlouhodobě se ve své práci zaměřuji především na podporu nejmladší generace, a to jak v oblasti školství, tak volnočasových aktivit. Mým cílem je vytvářet podmínky a příležitosti, které pomohou dětem a mladým lidem rozvíjet jejich schopnosti a aktivně se zapojovat do života našeho města.

Je mi 48 let a celý svůj profesní i osobní život spojuji s odpovědností, aktivním přístupem a prací pro lidi. Pracuji v pojišťovnictví v Generali České pojišťovně, kde se denně setkávám s potřebami a starostmi občanů. Vedle své profese působím také jako tenisový trenér, díky čemuž mám blízko k práci s dětmi, mládeží i sportovní komunitou.

Ve veřejném životě se angažuji jako předseda sportovní komise. Znám potřeby místních sportovních klubů, spolků i aktivních občanů a vím, jak důležité je vytvářet podmínky pro sportovní a volnočasové aktivity všech generací.

Město Kyjov je pro mě domovem a záleží mi na jeho budoucnosti. Chci podporovat rozvoj sportu, kvalitní veřejný prostor, otevřenou komunikaci s občany a odpovědné hospodaření města.

„Kyjov je město, na kterém mi záleží. Chci být součástí jeho dalšího rozvoje a pomáhat vytvářet dobré podmínky pro život nás všech.“

Narodila jsem se v Kyjově, kde žiji po celý život, a toto město navždy zůstane mým skutečným domovem. Velkou část svého života jsem zasvětila zdejším tradicím, dlouho se věnovala folkloru a s láskou vedla lidový soubor. Ačkoliv jsem původně učitelkou vůbec být nechtěla, osud mě nakonec zavál na zcela jinou dráhu, za což jsem dnes nesmírně vděčná. Práce s dětmi na prvním stupni základní školy mě zcela naplňuje a stala se mým opravdovým celoživotním posláním. Každý den strávený s dětmi mi přináší novou inspiraci a radost z toho, že mohu ty nejmenší doprovázet na jejich cestě za poznáním.

Vedle profesního života je pro mě nesmírně důležité také rodinné zázemí. Velkou radost mi dělají nejen moje vlastní děti, na které jsem nesmírně pyšná, ale už více než rok vnáší do mého života novou energii také vnučka Anička.

Narodil jsem se v Kyjově v říjnu roku 1969 do hudební rodiny.

V této tradici pokračuji jako učitel zpěvu a hry na varhany ve zdejší základní umělecké škole.

Kultura ve městě neustále zaměstnává moji mysl.

Smíšený pěvecký sbor Carmina vocum vedu již 27 let a ve spolupráci s Komorním orchestrem města Kyjova, který řídím přes dvacet let, se snažíme obohatit pestrou paletu místní kulturní scény.

Je to práce s lidmi, notami, nástroji, je to fascinující svět hudby…

Jmenuji se Iva Durnová a jsem ředitelkou Mateřské školy Nádražní. Celý svůj profesní život věnuji práci s dětmi, protože věřím, že právě v raném věku se formují pevné základy pro celý život. Sama mám dvě děti a tři vnoučata, což mi také dává hluboký osobní i profesní vhled do potřeb rodin a dětí v našem městě. Ačkoliv jsem se zde nenarodila, už 42 let je toto město mým domovem a pevnou stálicí mého života. Chci i nadále přispívat k tomu, aby naše město bylo místem, kde se dobře žije nejen nám, ale i budoucím generacím.

Kultura dává městu duši

Narodil jsem se v Kyjově a vyrůstal v sousedních Svatobořicích-Mistříně. Už od pěti let jsem navštěvoval Základní uměleckou školu v Kyjově, kde se zrodila moje láska k hudbě. Právě tady jsem si také vytvořil silný vztah k našemu městu a jeho tradicím. Studium na Konzervatoři v Brně a Janáčkově akademii múzických umění mi otevřelo nové možnosti. O to více si vážím příležitosti, kterou jsem dostal v roce 2008 – vrátit se do Kyjova a jako ředitel Městského kulturního střediska se podílet na rozvoji kulturního života našeho města.

Během mého působení v Městském kulturním středisku se nám společně s kolegy podařilo výrazně rozšířit kulturní nabídku města a uskutečnit řadu projektů, které obohatily kulturní i společenský život v Kyjově. S respektem navazujeme na tradice, které dávají Kyjovu jeho jedinečný charakter a přivádějí sem návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Zároveň připravujeme pestrý program pro všechny generace – od dětí až po seniory – napříč hudebními, divadelními i dalšími oblastmi kultury.

Za uplynulé roky se podařilo Městské kulturní středisko významně rozvíjet a postupně modernizovat jeho zázemí. Přesto věřím, že máme na čem dál stavět. Vedle rozšiřování kulturní nabídky bych rád pokračoval také v postupném zkvalitňování prostředí, ve kterém se kultura odehrává – ať už jde o kulturní dům, kino Panorama, letní kino nebo další místa, kde se mohou lidé setkávat. Chci, aby kultura měla důstojné zázemí a aby se lidé při kulturních akcích cítili příjemně.

Velmi mě potěšilo, když jsem byl osloven s nabídkou kandidovat za Sedmadvacítku nezávislých. Během své profesní dráhy jsem s mnoha lidmi z této kandidátky spolupracoval na řadě projektů. Dobře je znám a vážím si jejich práce, přístupu i nasazení. Vždy jsem se mohl spolehnout na jejich podporu a spolupráci. Právě proto jsem jejich nabídku s důvěrou přijal.

Rád bych své zkušenosti i nadále využíval ve prospěch Kyjova a přispěl k tomu, aby zůstal městem, které si váží svých tradic, podporuje spolkový život a je otevřené novým nápadům.

Mým koníčkem je orchestr Grande Moravia, který jsem založil ještě během studií na Janáčkově akademii múzických umění. Po koncertech se mě lidé často ptají, odkud jsem. S hrdostí odpovídám: „Jsem z Kyjova.“

Ze všeho nejdůležitější je pro mě ale rodina. Jsem manžel a otec tří šikovných synů.

Věřím, že právě lidé, tradice a kultura dávají Kyjovu jeho duši.

Jmenuji se Lucie Tesaříková, bydlím v místní části Bohuslavice a jsem ráda, že právě tady mám svůj domov. Vystudovala jsem obchodní akademii v Kroměříži. Pracuji na místní poště, která zároveň slouží jako kontaktní místo městského úřadu.

Jsem aktivní členkou Českého zahrádkářského svazu a ráda se zapojuji do společenského a komunitního dění v obci. Mám ráda život v obci, kde se lidé znají, potkávají a dokážou společně vytvořit skvělou atmosféru. Baví mě, když se lidé dokážou spojit a něco vytvořit.

Velkou radost mi přináší práce s dětmi a rybaření. Ráda děti učím základům rybaření, správnému zacházení s rybami, trpělivosti a respektu k přírodě. Největší odměnou je pro mě vidět dětské nadšení, když poprvé samy vytáhnou rybu z vody.

Bohuslavice mám zkrátka v srdci. Jsem ráda, že zde žiji a mám možnost svým dílem přispět k tomu, aby se tu lidem dobře žilo.

Jmenuji se Jan Plachý, je mi 37 let, jsem ženatý a s manželkou vychováváme dvě malé děti. Do Boršova jsme se přistěhovali před čtyřmi lety, ale rodina mé ženy tady žije už více než 150 let. Díky tomu jsme si k tomuto místu rychle vytvořili vztah a od začátku se v Kyjově-Boršově cítíme jako doma.

Zároveň vnímám jako výhodu, že jsem předtím žil na několika různých místech – v Otaslavicích, Holešově, Ostravě nebo v Plané nad Lužnicí. Mám tak možnost porovnávat, co kde funguje dobře, a věřím, že zkušenosti z jiných měst i prostředí mohou přinést nový úhel pohledu na věci, které se dají zlepšovat i u nás.

V době, kdy jsme se do Boršova přistěhovali, začaly probíhat různé úpravy a investice a jsem rád, že toto místo postupně získává příjemnější a hezčí podobu. Už od začátku jsem se snažil upozorňovat na věci, které by podle mě mohly fungovat lépe, a potěšilo mě, že tyto podněty nezůstaly bez odezvy. Vedení města se mnou o nich diskutovalo a hledalo možnosti, jak je řešit.

Důležitým krokem je podle mě také plánované využití hospody „Otín“ pro komunitní účely. V Boršově už se odehrává spousta akcí, při kterých se lidé mohou setkat a prožít spolu příjemné chvíle při opékání ryb, u vánočního stromku nebo při tradičním lampionovém průvodu. Myslím, že místo jako hospoda „U Otína“ bude další příležitostí pro navázání nových sousedských vztahů, což bývá kvůli dnešnímu rychlému tempu života hodně náročný úkol.

Jako rodiče malých dětí trávíme hodně času na hřištích, kroužcích a sportovištích. Naše dcery chodí na tenis, balet, klavír a rády jezdí do aquaparku. Každý den tak vidím, že Kyjov nabízí rodinám s dětmi kvalitní zázemí a mnoho možností, jak aktivně trávit čas. Zároveň ale věřím, že je stále prostor hledat nové nápady a aktivity, které mohou město ještě více zpříjemnit pro rodiny i další generace. I proto jsem se připojil k Sedmadvacítce – protože se chci na těchto věcech aktivně podílet.

Profesně působím jako vedoucí provozu v Teplárně Kyjov. Teplárna s městem dlouhodobě spolupracuje a oblast energetiky před sebou má řadu zajímavých výzev i nových projektů. Věřím, že své zkušenosti z praxe mohu využít i při hledání efektivních a moderních řešení pro fungování města, například v oblasti energetiky a hospodaření.

K Sedmadvacítce jsem se připojil, protože se mi líbí výsledky její práce a způsob, jakým přemýšlí o budoucnosti města. Rád bych do společné práce přinesl zkušenosti z technické oblasti, ale také svůj pohled člověka, který v Boršově žije, vychovává tady děti a chce, aby to bylo dobré místo pro život nejen naší rodiny, ale také našich sousedů.

V Bohuslavicích žiji od narození, i v době vysokoškolských studií jsem se pravidelně vracela na víkendy domů.

Můj vztah k veřejnému dění ovlivnila hlavně maminka, která pracovala v sociální komisi, pomáhala v této oblasti spoluobčanům a také se zajímala o historii obce. Svůj zájem přenesla na mě. Postupně jsem se zapojovala do komunální politiky formou spoluorganizování kulturních akcí i brigád na úklid obce. Z toho po letech vyplynula moje spolupráce s Kulturně-historickou společností Bohuslavice (dále KHS), kde jsem byla časem zvolena do výboru a poté, co se tehdejší předseda z důvodu nemoci vzdal funkce, jsem byla zvolena předsedkyní uvedeného spolku.

Zaměstnaná jsem byla v Jednotě Hodonín a stále jsem členkou představenstva tohoto družstva. Při návratech ze služebních cest i z dovolených jsem se vždy těšila domů. Bohuslavice, místní část Kyjova, jsou obklopeny tak krásnou přírodou, že lákají k pravidelným vycházkám i výletům. Proto se i v rámci činnosti naší KHS každoročně snažíme pro veřejnost zorganizovat nějaký zajímavý výlet do okolí.

Protože víme, že do historie naší obce patří i ti, kteří již nežijí, podílíme se pravidelně jako KHS na údržbě několika vybraných hrobů těch, kteří již nemají žádné příbuzné a o jejichž hroby na místním hřbitově jinak nikdo nepečuje.

Mnohem více času ale věnuji a chci dále věnovat všem žijícím spoluobčanům – pořádáním a spolupořádáním kulturních a společenských akcí, přednášek nebo výstav. S místní chasou spolupracujeme na pořádání krojovaných hodů. Vážím si všech slušných a pracovitých lidí, kteří něco dokázali a se kterými pak ráda spolupracuji, což je při pořádání řady akcí nezbytné.

Byť jsou Bohuslavice neoddělitelnou součástí Kyjova, zachovávají si svůj ráz samostatné části města a já chci nadále pomáhat v tom, aby se tu lidem dobře žilo. Aby i zde měli možnost kulturního a sportovního vyžití, aby bylo funkční dopravní spojení do Kyjova a zpět v požadovaných časech, aby technické nedostatky, jako jsou rozbité chodníky nebo poruchy pouličního osvětlení, byly odstraněny co nejdříve. Věřím, že i drobná zlepšení zpříjemní lidem život.

Jmenuji se Petr Toman, v Kyjově jsem se narodil a žiji zde po celý život. Mám 3 děti a přál bych si, aby alespoň některé z nich zůstalo žít ve svém rodném městě a založilo zde rodinu. A proto chci svou prací v našem sdružení ve prospěch našeho města pomoci tvořit podmínky pro to, aby se stalo zajímavým pro mladé lidi, mělo jim co nabídnout a aby zde mohli prožít spokojený život.

Jsem aktivním folkloristou, členem mužského sboru „Chlapi z Boršova“ a folklorního souboru „Vyslúžilci“. Taky se věnuji turistice, ale takové té drsnější, jen se spacákem a celtou po hradech a zříceninách, a někdy, když je trochu více času, dojde i na projížďku na motorce.

Po letech dojíždění do zaměstnání mimo své rodné město jsem byl před třemi lety velmi rád, že jsem se mohl stát členem nového mladého týmu zaměstnanců našeho nového akvaparku, kde pracuji jako strojník. Při své práci mezi návštěvníky potkávám spoustu známých lidí, které jsem třeba i léta neviděl. Velmi mě při těch setkáních těší, že mohu svou prací spoluvytvářet podmínky pro jejich zábavu, sport i relaxaci. A to nejen pro občany našeho města, ale i pro lidi z širokého okolí, a tím šířit dobré povědomí o našem městě takřka do celého světa.

Jsem rodák z Boršova, dnes žiji v Bohuslavicích a celý můj život je spojený s Kyjovem. Záleží mi na tom, aby se tu lidem dobře žilo, a to nejen ve městě, ale i v jeho místních částech.

Ve své práci jsem každý den mezi lidmi. Mluvím s nimi, vnímám jejich starosti i drobnosti, které jim zbytečně komplikují život. Často jde o obyčejné věci, jako jsou chodníky, cesty, parkování nebo kanalizace. Věřím, že právě tyto každodenní problémy si zaslouží pozornost.

V Bohuslavicích provozuji prodej zmrzliny, který vnímám nejen jako práci, ale také jako službu místním obyvatelům. Jsem rád, že mohu přispět k tomu, aby i naše místní část nabízela lidem příjemné místo k setkávání.

Mám rád náš kraj, jeho tradice a folklor. Už řadu let zpívám v mužském sboru Chlapi z Boršova, protože věřím, že to, co jsme zdědili po předcích, má smysl udržovat.

V komunální politice působím několik let a rád bych v této práci pokračoval. Nechci slibovat velká slova, chci dál naslouchat lidem a snažit se řešit to, co je pro ně opravdu důležité. Vím, že ne všechno jde změnit hned, ale o to důležitější je spolu mluvit a hledat rozumná řešení.

Rád bych přispěl k tomu, aby Kyjov, Nětčice, Bohuslavice i Boršov byly místem, kde se dobře žije dnes a kam se budou lidé rádi vracet i v budoucnu.

V komunální politice působím již několik let a rád bych v této práci pokračoval. Chci být i nadále člověkem, který naslouchá lidem a pomáhá rozvíjet nejen Kyjov, ale také jeho místní části.

Většinu svého života jsem prožila v Nětčicích. Je to skvělá dědina ve městě, kde není komunitní život jen abstraktní pojem. Proto mě těší, že Nětčičáci brzy získají další důstojné prostory pro setkávání.
Vyrostla jsem ve skautském oddíle, a pokládám proto za samozřejmé, že dané slovo platí a lidé si navzájem pomáhají. Celý život pracuju s dětmi, ať už jako lektorka, či jako dobrovolnice. Zajímá mě, jak děti a mládež ve městě tráví svůj volný čas, zda všechny organizace, které se dětem věnují, mají dostatečný prostor a podporu pro svoje aktivity.

Koníčkem i profesí je mi environmentální výchova. Věřím, že pokud zasejeme malé semínko lásky k přírodě včas, vyroste člověk, kterému nebude prostředí, ve kterém všichni žijeme, lhostejné. Boj se suchem, lepší hospodaření s dešťovou vodou nebo třeba výsadba zeleně, která bude chránit obyvatele města před letními teplotními extrémy, jsou dnes již nezbytností.

Věřím, že můj rodný Kyjov se může stát zelenou oázou, ve které se bude dobře žít lidem i zvířatům.

S Kyjovem je spojený celý můj život – osobní i profesní. Narodil jsem se tady, mám tu rodinu, přátele a více než čtyřicet let také své působiště na Základní umělecké škole Kyjov, z toho 37 let v jejím vedení. Jako učitel, ředitel i primáš Cimbálové muziky Jury Petrů jsem měl možnost provázet hudbou a vzděláváním několik generací dětí a mladých lidí. Právě tato zkušenost mě utvrzuje v tom, jak důležité je předávat dál naše kulturní dědictví a vztah k našemu městu. Zároveň bych chtěl nechat mladým lidem prostor, aby naše tradice nejen poznávali a vážili si jich, ale také je obohacovali o vlastní energii a nápady.

Již od dětství se podílím na kulturním dění v Kyjově – a k zájmu o kulturu v našem městě i okolí motivuji také žáky naší školy. Spolu účinkujeme nejen na společenských a folklorních akcích, ale účastníme se také pietních aktů a vzpomínkových akcí, při nichž si připomínáme významné osobnosti a události našich dějin. Věřím, že díky tomu si mladí lidé mohou vytvořit pevnější vazbu ke Kyjovu, k jeho historii i k historii naší země a uvědomit si, že jsou sami důležitou součástí místa, ve kterém žijí.

Vedle znalosti vlastních kořenů potřebujeme také poznávat svět kolem nás. Proto se snažím, aby měli žáci i učitelé ZUŠ Kyjov možnost vycestovat do zahraničí, poznat jiné kultury a zároveň ukázat tamním lidem něco z té naší. Také díky podpoře města mohla naše škola vyslat několik hudebních souborů do USA. Přivezli jsme si nové zkušenosti, přátelství a kontakty, na kterých chceme dál stavět. Chci podporovat příležitosti, díky kterým mohou mladí lidé z našich škol poznávat svět, získat nové zkušenosti a vracet se s nimi zpět do Kyjova. Zároveň bych chtěl, abychom i my mohli světu ukázat, co je na našem městě, kultuře a tradicích jedinečné.